Články k tématu

Společnost DEZA, a.s., dne 23.11.2011 za svůj dotační projekt „Energetické úspory ve společnosti DEZA, a.s.“ v rámci soutěže „Český energetický a ekologický projekt 2010“ získala Titul ČEEP 2010 v kategorii B3 - Projekty pro snížení energetické náročnosti průmyslu a dopravy. Společnost EUFC CZ s.r.o. zajišťovala pro společnost DEZA, a.s., poradenství v oblasti dotační problematiky Operačního programu Podnikání a inovace, programu Eko-energie, včetně zpracování a administrace žádosti o dotaci, výběrového řízení a implementace.

Touto cestou bychom chtěli poděkovat také dalším subjektům, kteří se podíleli na přípravě tohoto projektu. Jedná se o zpracovatele projektové dokumentace společnost RIOS , spol. s r.o., a zpracovatele energetického auditu pana Ing. Miroslava Baručáka.

Více informací

Cílem soutěže Český energetický a ekologický projekt roku 2010 je prezentovat nízkoenergetické a pasivní stavby a projekty v oblasti energetiky, které významným způsobem snižují energetickou náročnost, zvyšují energetickou účinnost využití energetických zdrojů a přispívají tak ke zlepšení životního prostředí v ČR. Ze soutěžních projektů přihlášených ze strany společnosti EUFC CZ s.r.o. byly do finále nominovány projekty Energetické úspory při výrobě kyseliny sírové společnosti PRECHEZA a.s., a Energetické úspory ve společnosti DEZA, a.s. Oba projekty jsou nominovány v kategorii „Projekty pro snížení energetické náročnosti průmyslu a dopravy“. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže ČEEP2010 proběhne dne 23.11.2011 v Praze.

Bližší informace naleznete zde.

Nominovaný projekt společnosti DEZA, a.s.

Nominovaný projekt společnosti PRECHEZA a.s.

V úterý 27. září 2011 se v Kaiserštejnském paláci v Praze uskutečnil slavností večer u příležitosti vyhlášení nejlepšího projektu roku 2010 spolufinancovaného pomocí Operačního programu Podnikání a Inovace.

Soutěžilo se v sedmi kategoriích podle jednotlivých programů OPPI:

• Inovace,
• Potenciál,
• ICT a Strategické služby,
• Eko-Energie: Obnovitelné zdroje energie,
• Eko-Energie: Úspory energie,
• Školicí střediska,
• Nemovitosti.

 V kategorii Úspory energie získala titul Podnikatelský projekt roku 2010 společnost DEZA, a.s., na druhém místě se umístila společnost Saint-Gobain Construction Products CZ, a.s. a třetí místo obsadila společnost Ústav onkologie a pneumologie na Pleši s.r.o.

Společnost DEZA, a.s., která funguje již od roku 1990, vyhrála v soutěži díky projektu "Modernizace kompresorovny společnosti DEZA, a.s." Touto modernizací dosáhla zvýšení účinnosti a efektivnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie určené pro vlastní spotřebu. Důvodem realizace byla technická zastaralost a vysoká provozní a ekonomická náročnost stávajícího zařízení. Společnost byla v roce 1999 začleněna do vlastnické struktury AGROFERT HOLDING, a.s. Základní závod se nachází ve Valašském Meziříčí a územně odloučený závod v Otrokovicích.

Třetí příčku ve stejné kategorii obsadil Institut onkologie a rehabilitace Na Pleši s.r.o., což je zdravotnické zařízení zabývající se převážně klinickou onkologií včetně radioterapie. Středně velký podnik je soběstačnou hospodářsko-technickou jednotkou, která má vlastní zdroj vody, čistící stanici a záložní zdroje energie. Předmětem projektu „Energetické úspory při výrobě tepla a teplé užitkové vody“ byla celková rekonstrukce tepelného hospodářství v areálu Institutu. Došlo ke zrušení mazutového kotle a přebudování stávající parní kotelny na kotelnu teplovodní s dřevěnými peletami jako hlavním palivem. O provoz se nyní starají nové automatické řídicí systémy měření a regulace.

V rámci obou výše uvedených projektů byla zpracovatelem žádosti o dotaci naše poradenská společnost EUFC CZ s.r.o. Naše společnost vyřídila veškeré potřebné náležitosti ohledně žádosti o dotaci, zpracovala a administrovala výběrového řízení a následně připravila implementaci celého projektu.

Podnikatelský projekt roku s podporou Operačního programu Podnikání a inovace organizuje Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Sdružení pro zahraniční investice – AFI ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. Ocenění mohou být mimo jiné inspirací pro další zejména malé a střední firmy, jak se dá díky evropské pomoci nově či lépe podnikat.

Informace o Podnikatelském projektu roku 2010 najdete zde.

Státní Fond životního prostředí pravidelně vydává informační zpravodaj s názvem Priorita. V novém čísle 4, srpen – září 2011 byl zveřejněn úspěšně realizovaný projekt Tepelný zdroj Kláštera Naší Paní nad Vltavou Poličany. V rámci tohoto projektu byla společnost EUFC CZ s.r.o. zpracovatelem žádosti o dotaci, vyřídila veškeré potřebné náležitosti ohledně žádosti o dotaci a postarala se o vypsání výběrového řízení na dodavatele a následnou administraci.

Klášter Naší Paní nad Vltavou získal z Operačního programu Životní prostředí finanční podporu ve výši 5,4 mil. Kč.

Celý článek je uveřejněn zde.

Dne 24. 11. 2010 v pražském paláci Žofín proběhlo vyhlášení výsledků soutěže Český energetický a ekologický projekt 2009. Společnost EUFC CZ s.r.o. přihlásila do soutěže projekt "Energetické úspory při výrobě tepla a TUV" zaměřený na úspory energie dosažené komplexní rekonstrukcí tepelného hospodářství a změnou palivové základny v areálu investora společnosti Institut onkologie a rehabilitace Na Pleši s.r.o. Předložený projekt obdržel ocenění "Cena MPO", jedná se o cenu udělovanou spoluvyhlašovatelem ankety. Udělením ceny MPO, Sekce průmyslu a energetiky, vyjadřuje ocenění projektu, který nejvíce naplňuje obecné principy úspor energií v oblasti průmyslu.

Společnost EUFC CZ s.r.o. je zpracovatelem žádosti o dotaci pro tento projekt, který byl podpořen z Operačního programu Podnikání a inovace, Programu Eko-energie, II. výzva. Zároveň se společnost EUFC CZ s.r.o. podílí rovněž na následné implementaci projektu.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravuje několik projektů, které mají operačním programům pomoci s efektivnějším čerpání evropských dotací. Mají tak zabránit situaci, že se část dotací bude muset vracet do evropského rozpočtu. Projekty budou financovány z podpůrného Operačního programu Technická pomoc.

Rychlejší a efektivnější čerpání peněz z evropských fondů si vzala za úkol již úřednická vláda Jana Fischera. Ministerstvo pro místní rozvoj, které má koordinaci evropských fondů na starosti, v té době ocitlo pod palbou. Kritici mu vyčítali pomalé tempo schvalování a čerpání evropských dotací. Země navíc v té době neměla ještě všechny operační programy posvěcené Evropskou komisí a u některých programů se tak projekty proplácely pouze ze záloh. Bylo zde proto riziko, že Česká republika nezvládne v letech 2007-2013 vyčerpat celých 26,7 miliard euro, na něž má v tomto období nárok.

Ministerstvo následně učinilo některé kroky, mezi nimiž byla například doporučení jednotlivým řídícím orgánům, zavedení pravidelných společných schůzek s jejich představiteli nebo příprava návrhů legislativních změn. Jejich cílem bylo odstranit ze zákonů a vyhlášek požadavky, které proces schvalování a proplácení evropských peněz komplikovaly a úřady i žadatelé je museli plnit navzdory tomu, že evropská pravidla nic takového nepožadovala.

Tyto kroky přinesly své ovoce a úřednický ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška tak mohl na konci svého funkčního období oznámit, že je zde velká naděje, že Česko zvládne evropské dotace vyčerpat beze zbytku.

Úřad ve zlepšování systému čerpání evropských dotací pokračuje dále. Lepší čerpání a zjednodušení administrativy ostatně označil za svůj cíl i nový ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV).

Podle zveřejněné tiskové zprávy, která shrnuje pokroky za uplynulé tři měsíce, ministerstvo například zavedlo některá opatření, jejichž účelem je zrychlit čerpání u programů, které za ostatními zaostávají a teoreticky tak hrozí, že by nemusely peníze, jež jsou na ně v celkové alokaci vyhrazené, vyčerpat. Ministerstvo uvedlo, že se situace v "ohrožených" programech díky přijatým opatřením již zlepšuje.

Úřad dále chystá tři projekty, které mají za úkol příjemcům dotací pomoci s možnými problémy, s nimiž se setkají v průběhu řízení projektů, a předejít tak zbytečným chybám, které by mohly vést až k odebrání dotace. Tyto projekty mají být financované z podpůrného Operačního programu Technická pomoc, jehož cílem je mimo jiné i zlepšení práce řídících orgánů.

V hlavním městě Srbska se nedávno uskutečnilo setkání k Dunajské strategii. Zúčastnění diskutovali implementaci a financování "makrostrategie", která spojuje země, jež spadají do povodí druhé nejdelší evropské řeky.

Dunajská strategie je po strategii pro Pobaltí, která byla schválena v loňském roce, druhou z evropské úrovně iniciovanou a koordinovanou regionální strategií. K jejímu vzniku dala podnět skupina rumunských europoslanců. Evropští lídři je vyslyšeli a na loňském červnovém summitu EU vyzvali Evropskou komisi, aby se přípravou strategie začala zabývat. Jejím cílem je maximálně využít ekonomický potenciál, který „makroregion“ nabízí, a také zlepšit ochranu životního prostředí a posílit spolupráci v oblastech, jako je například protipovodňová ochrana.

Strategie se opírá o tři pilíře: propojení a komunikace (zahrnující dopravu, energetiku, informační společnost), ochranu životního prostředí a prevenci proti přírodním rizikům a posílení potenciálu socioekonomického rozvoje, a bude spuštěna na začátku roku 2011 v průběhu maďarského předsednictví EU.

Zástupci osmi členských zemí EU (Bulharska, České republiky, Maďarska, Německa, Rakouska, Rumunska, Slovenska a Slovinska) a šesti nečlenských (Bosny a Hercegoviny, Černé hory, Chorvatska, Moldavské republiky, Srbska a Ukrajiny), jejichž území alespoň částečně spadá do povodí Dunaje (z toho důvodu se do příprav mohla zapojit i Česká republika), se 27. září sešli v Bělehradě, aby diskutovali implementaci strategie a její financování.

„Nejednalo se o klasické jednání Národních koordinátorů Dunajské strategie, které formálně svolává Evropská komise, ale o setkání na vysoké úrovni, jehož cílem bylo poskytnout prostor k politické diskusi nad problematikou financování a implementace připravované Dunajské strategie,“ vysvětlil Michal Sedláček, náměstek pro evropské záležitosti, který se jednání osobně účastnil. Ten dále uvedl: "Důležitým aspektem setkání bylo také to, že jej iniciovala srbská strana. Zapojení do Dunajské strategie je totiž pro Srbsko další příležitostí, jak posílit své vztahy s EU."

A k čemu tedy jednání, které spolu se srbskou vládou organizovala Evropská komise a jehož se zúčastnili i zástupci finančních institucí – např. Evropské investiční banky a Světové banky, dospělo?

"Cílem jednání bylo mimo jiné seznámit aktéry s různými možnostmi financování projektů v rámci budoucí Dunajské strategie. Strategie si vytýčila konkrétní cíle. Nyní je v rámci její přípravy nutné zabránit tomu, aby tyto ambice nezůstaly pouhým "administrativním cvičením" bez hmatatelných výsledků," říká Sedláček.

Již v únoru se vysocí představitelé zúčastněných zemí dohodli, že strategie nebude financovaná z evropské kasy. "Stále platí Radou schválený princip tzv. „3 NE" – rozpočtová, legislativní, administrativní neutralita,“ připomněl náměstek a dodal: „Jsme (ČR) toho názoru, že makroregionální strategie by měly být především nástrojem pro efektivnější spolupráci a využívání stávajících zdrojů.“

Uvažovat o tom, zda a jakým způsobem bude Dunajská strategie součástí budoucího rozpočtu EU, je podle Sedláčka zatím předčasné.

Vláda ke konci září rozhodla o opětovném obnovení kofinancování regionálních operačních programů ze státního rozpočtu. K jeho zastavení došlo v srpnu v rámci úsporných opatření, které se podle Nečasova kabinetu mají odehrávat i na nižších stupních státní správy.

V současném programovacím období 2007-2013 tvoří rozpočet jednotlivých operačních programů z 85 % dotace z evropských fondů a z 15 % domácí veřejné zdroje. V polovině srpna vláda premiéra Petra Nečase přišla s návrhem, který v rámci úsporných opatření počítal se zastavením kofinancování všech sedmi regionálních operačních programů (ROP) ze státní pokladny.

Úmysl vlády se ale nesetkal s pochopením hejtmanů, např. ROP Jihovýchod, ze kterého jsou financovány evropské projekty v Jihomoravském kraji a na Vysočině, pozastavil přijímání nových žádostí a podepisování smluv s úspěšnými žadateli. Vládní návrh se nelíbil ani Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR), které poukazovalo na závažnost rozhodnutí vlády na čerpání peněz z fondů Evropské unie. Nynější rozhodnutí vlády proto uvítalo.

„V situaci, v jaké se nachází veřejné finance, je nezbytné hledat úspory ve všech oblastech,“ komentoval vládní rozhodnutí první náměstek ministra Daniel Braun, „nicméně jsem rád, že vláda uvážila důsledky svého rozhodnutí a  nedopustila ohrožení plynulého čerpání evropských fondů.“

Za změnou v rozhodnutí vlády stojí série jednání s hejtmany, které vedl hejtman Jihomoravského kraje a zároveň předseda řídícího orgánu ROP Jihovýchod Michal Hašek.

„Pro města a obce a také neziskový sektor je takový výsledek trpělivé snahy a vyjednávání hejtmanů s vládou dobrou zprávou, protože příslušné projekty mohou být dále realizovány a žadatelé nebudou další dny a týdny v nejistotě, kterou původní verdikt Nečasovy vlády znamenal,“ uvedl hejtman a dodal: „V době hospodářské krize tyto projekty znamenají, že podporují regionální ekonomiku, přinášejí konkrétní práci regionálním firmám a zaměstnanost. A to je to nejdůležitější“.

Hašek také potvrdil, že vláda se s hejtmany dohodla na tom, že kofinancování ze státního rozpočtu se nebude týkat krajských projektů. Zbývající prostředky budou hrazeny z rozpočtů krajů.

Veřejnost a příslušné organizace novou pětiletou strategii na podporu genderové rovnosti, kterou Komise představila 21. září, přijaly s otevřenou náručí. Zároveň však vyjádřily obavy, aby v budoucnosti nezůstalo pouze u slov – dokument je podle nich příliš obecný a postrádá konkrétní praktické návrhy.

Strategie EU pro období 2010-2015, kterou v úterý představila komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Reding, o níž v poslední době média referují spíše v souvislosti s jejími výroky na adresu francouzské vlády kvůli kontroverzním deportacím romských kočovníků, si klade za cíl převést do praxe opatření stanovené v tzv. chartě žen. Jinými slovy: "Lépe využít potenciálu žen a přispět tak k dosahování celkových ekonomických a sociálních cílů EU".

K tomu má posloužit celkem pět klíčových priorit:

• zvýšit počet žen na trhu práce, a pomoci tak při dosahování cílové míry zaměstnanosti stanovené ve strategii Evropa 2020 (tj. 75 % celkově pro muže i ženy)
• zvýšit počet žen na vysokých pozicích
• podpořit podnikání žen
• zavést rovnost v odměňování (ženy vydělávají v průměru o zhruba 18 % méně než jejich mužští kolegové)
• spolupracovat se všemi členskými státy při potírání násilí na ženách.

"V oblasti rovnosti žen a mužů šla Evropa světu příkladem již v roce 1957, kdy do Římské smlouvy zahrnula zásadu rovnosti odměňování. Dnes můžeme jít znovu příkladem při začleňování žen do rozhodovacího procesu i při potírání násilí založeného na pohlaví," uvedla komisařka Reding.

Prozradila také, že ke snazšímu převedení nové strategie do praxe přispěje i každoročně pořádaný „dialog o genderové rovnosti“, který mezi sebou povedou představitelé unijních institucí, evropští sociální partneři a zástupci občanské společnosti.

Nekaž vodu, když piješ víno

Právě otázky spojené s implementací nové strategie do praxe stačily během pár dní od zveřejnění dokumentu vyvolat rozpaky, a někdy dokonce i pochybnosti.

Například European Women´s Lobby (EWL), organizace, která zastřešuje ženské asociace z celé EU, poukázala na nepřítomnost právně závazných opatření v celé strategii. To by podle ní mohlo vést k tomu, že nakonec zůstane pouze u slov.

"Politický závazek na straně Komise je samozřejmě velmi vítán, zároveň ale musíme v této otázce opustit prázdné fráze a konat. Zaprvé je třeba, aby členské státy implementovaly stávající legislativu a aby Komise na tento proces dohlédla a případně zakročila, pokud se ukáže, že členské země neplní své povinnosti," nechala se slyšet generální tajemnice EWL Myria Vassiliadou.

Novou strategii nešetřila ani Antonyia Parvanova, europoslankyně z Aliance liberálů a demokratů. „Sice jsem (ve strategii) zaznamenala spoustu slov typu "podporovat“, "vítat" a "uvažovat", ale zároveň mě znepokojuje, že zde je nedostatek návrhů na konkrétní činy," uvedla.

Německá europoslankyně Franziska Brantner z frakce Zelení/Evropská svobodná aliance vyzvala Evropskou unii, aby se řídila vlastními pravidly. Měla při tom na mysli nedávné jmenování téměř tří desítek vysoce postavených diplomatů Evropské služby pro vnější činnost.

"Reding a Komise by neměly kázat vodu, když samy pijí víno. Kvóty ve vedení firem jsou v pořádku, ale je divné, že EU jmenuje 28 diplomatů, ale jen šest z nich jsou ženy. Viviane Reding by asi měla své kolegyni Ashton (vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton je za nominace v rámci nové diplomatické služby EU zodpovědná) vysvětlit, jak vypadají moderní instituce a business."

Uzákonění kvót žen stále ve hře

Jak již naznačila německá europoslankyně, zavedení kvót na vysokých manažerských pozicích je nejen součástí navrhované strategie, ale zároveň patří na evropské úrovni k široce a dlouhodobě diskutovaným tématům. Není se čemu divit, statistiky totiž ukazují, že mezi vrcholovými manažery ve velkých evropských soukromých společnostech najdeme jen asi 10 % žen.

Komisařka Reding se netají tím, že by chtěla s touto genderovou disproporcí zatočit a v červenci dokonce hovořila o tom, že zvažuje předložení patřičného legislativního návrhu. To, že zavedení kvót je stále aktuální, potvrdila i během tiskové konference.

"Když se do konce roku 2011 nic nestane, musíme přemýšlet o zákonných kvótách. Jako cíl zvažuji 30% podíl žen v dozorčích radách, který by měl být dosažen do roku 2015," citoval komisařku server Týden.cz.

S rozhodnutím, jak v této oblasti postupovat dál, pomohou komisařce zástupci velkých evropských podniků, se kterými se Reding sejde na jaře v Bruselu.

Čeští europoslanci za ODS byli ovšem včera v Evropském parlamentu v menšině. Reforma, která na nedávnou finanční krizi reaguje posílením nadnárodního dohledu nad nadnárodními finančními institucemi, si získala podporu poslanců napříč politickým spektrem. Přes menší výhrady pro ni zvedli ruku také zástupci ČSSD.

"Vytvoření nových orgánů jsme podpořili stejně jako ostatní rozhodující frakce v Evropském parlamentu," uvedl v tiskové zprávě šéf českých sociálnědemokratických europoslanců Jiří Havel.

Dodal ovšem, že z "čistě odborného hlediska“ trpí reforma některými nedostatky. "Pravomoci (nových regulačních orgánů) se budou totiž překrývat s národními orgány. Také to, že nevznikl jednotný dozorový orgán, považuji za nepříliš šťastné,“ uvedl poslanec.

Historický okamžik

Komisař pro vnitřní trh Michel Barnier včera poslancům za jejich hlasování poděkoval a dohodu nad reformou dohledu označil za "historický moment z hlediska vývoje regulace evropských finančních trhů".

Většina poslanců původně chtěla dát novým regulačním orgánům rozsáhlejší pravomoci, než na jakých se nakonec Evropský parlament shodl s členskými státy. Pod tlakem některých členských států, především Velké Británie, museli ale poslanci ustoupit.

Nejsme ještě u konce

Belgický ministr financí Didiera Reynderse, který byl celému legislativnímu procesu přítomen, na rozdíl od komisaře Barniera tak nadšený nebyl. Výsledek včerejšího hlasování podle něj pouze vytváří podmínky pro přísnější regulaci finančních trhů v budoucnu.

Nový Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) sice získal pravomoci v oblasti regulace ratingových agentur, ale na legislativu, která by mu umožnila regulovat obchodování s deriváty, si budou zákonodárci muset ještě počkat.

Komisař Barnier dal ovšem nedávno najevo, že by rád obchodování s deriváty zprůhlednil. Dohled nad tímto trhem chce svěřit právě orgánu ESMA. Zda ovšem k něčemu takovému vůbec dojde, je ve hvězdách. Případný návrh musí nejprve posvětit členské státy a Evropský parlament.

Kdo bude mít poslední slovo

Nejspornějším bodem celé reformy byla v průběhu jejího projednávání otázka rozdělení kompetencí mezi nadnárodními a národními orgány dohledu.

Ve výsledku zůstala národním orgánům pravomoc dohlížet na každodenní fungování domácích finančních trhů. Nadnárodní dohled by měl zasáhnout až v případě, že nastane „naléhavá situace“ (o tom, co je a co není naléhavá situace, budou rozhodovat členské státy) nebo ve chvíli, kdy dojde k porušení práva EU vlivem špatného uplatňování evropských nařízení národními regulačními orgány.

Evropské orgány dohledu budou podle materiálu z Evropské komise moci do rozhodování vstoupit také ve chvíli, bude-li se jednat o případ nadnárodní povahy (jinými slovy, půjde-li např. o nadnárodní banku).

V dokumentu se dále píše, že nové orgány budou financovány z rozpočtu bývalých poradních výborů, které od ledna 2011 nahrazují. Jedná se o Evropský výbor orgánů bankovního dohledu (CEBS), Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS) a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (CESR).

Zpočátku by měly mít orgány 150 zaměstnanců a během následujících čtyř let by se měl jejich počet zvýšit na 300. Náklady na jejich provoz mají v roce 2011 dosahovat 40 milionů eur. Z toho 2,5 milionů euro má pocházet z příspěvků jednotlivých regulovaných odvětví.