EURO FINANCE CONSULTING
 

Novinky a komentáře ze světa evropských dotací

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
05.08.2020

Nové finanční mechanismy EU

Evropská unie přichází hned s několika novými finančními mechanismy, jejichž prostřednictvím se do Česka v příštích letech dostanou finanční prostředky v objemu stovek mld. Kč. Fondy podpoří transformaci uhelných regionů, rekonstrukce energetických systémů, nízkouhlíkové technologie v průmyslu nebo reformy a investice po pandemii COVID-19.


Fond pro spravedlivou transformaci

Ambicí EU a její Zelené dohody je klimatická neutralita do roku 2050. Přechod EU na udržitelnou ekonomiku se vyžádá vysoké investice ve všech odvětvích, odhaduje se až 260 mld. EUR ročně.

Investice podpoří širší Mechanismus spravedlivé transformace. Ten sdruží tři pilíře:

  • grantový Fond pro spravedlivou transformaci jako nový fond kohezní politiky s alokací 7,5 mld. EUR (pro Česko 60 mld. Kč) a dalšími možnými zdroji,
  • privátní investice InvestEU o objemu 75 mld. EUR,
  • podporu veřejných investic půjčkami z Evropské investiční banky o objemu 11,5 mld. EUR.

Projekty budou zaměřeny zejména na transformaci uhelných regionů, v Česku je to Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Tematicky se projekty zaměří na podporu MSP, výzkum, vývoj a inovace, čisté energie, oběhové hospodářství, městskou mobilitu, obnovu lokalit nebo rekvalifikaci. V gesci MŽP vznikne samostatný operační program, zprostředkujícími subjekty budou MPO a MPSV.

Modernizační fond

Cílem Modernizačního fondu jsou energetické úspory a rekonstrukce energetických systémů. Fond bude financován z výnosu z dražeb emisních povolenek. Do roku 2030 má být v Česku k dispozici 120 mld. Kč.

Projekty se zaměří jak na výrobu elektřiny, tak na teplárenství a OZE – modernizace, snižování emisí, distribuce nebo nové zdroje (včetně FVE, MVE a VTE). Kromě toho fond podpoří úspory energie, čistou mobilitu, komunitní energetiku nebo veřejné osvětlení.

Inovační fond

Cílem Inovačního fondu je podpora velkých (min. 7,5 mil. EUR) inovativních projektů zaměřených na nízkouhlíkové technologie v průmyslu, dále na OZE, skladování energie, zachycování a ukládání nebo využívání uhlíku.

K dispozici bude 10 mld. EUR, první mld. EUR už v letošní výzvě, která byla vyhlášena v červenci.

Next Generation EU

Evropská komise také přichází s dočasným nástrojem na podporu ekonomik členských států po pandemii COVID-19. Nástroj bude k dispozici pro roky 2021 až 2023. Objem grantů dosáhne 390 mld. EUR, objem půjček pak 360 mld. EUR. Podoba nástroje byla dohodnuta v červenci na Evropské radě.

Hlavní částí je Nástroj pro obnovu a odolnost podporující národní reformní a investiční plány. Pro Česko bude k dispozici 177 mld. Kč grantů a 404 mld. Kč zvýhodněných půjček.

12.03.2020

PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE VE FIRMÁCH

Jedním z cílů Evropské unie i České republiky je zvyšovat konkurenceschopnost firem, též prostřednictvím nových výrobků a služeb. Firmy tak mají možnost čerpat nemalé dotace na výzkum a vývoj. Nabídka dotačních programů je široká – a v jistých ohledech i obtížně přehledná.


Nejvýznamnějším zdrojem dotací na průmyslový výzkum a vývoj (VaV) zůstává Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). V programovém období 2014–2020 nabízí zavedené dotační programy. Z programu Potenciál obdrží firmy podporu na pořízení či rozšíření své VaV infrastruktury – laboratoří, vývojových dílen nebo zkušebních center. Program Aplikace podporuje samotný výzkum a vývoj – mzdy zaměstnanců, služby nebo materiál.

Dokončení VaV aktivit a prověření tržního potenciálu umožňuje program Proof of Concept. Mikrodotace pro spolupráci firem s VaV institucemi poskytuje program Inovační vouchery. Zavedení vyvinutých výrobků nebo služeb do praxe dotuje program Inovace, a to prostřednictvím nákupu strojů, know-how nebo pořízením staveb.  U všech uvedených programů OP PIK letos jsou nebo ještě budou vyhlášeny výzvy.

Stále větší pozornost podnikatelů na sebe upínají programy Technologické agentury České republiky (TA ČR). Jarní výzva programu Trend bude mít shodné zaměření s programem Aplikace, výhodou však bude realizace projektu až 60 měsíců a zálohové vyplácení dotace na začátku každého kalendářního roku. Do 2. 4. 2020 byla prodloužena výzva Trend – Nováčci určená firmám, které dosud nečerpaly dotace na VaV. Na podzim se očekává program Théta podporující VaV v oblasti energetických technologií. Programy Kappa a Delta 2 pak podporují mezinárodní spolupráci.

Národní program Prostředí pro život poskytuje firmám nebo konsorciím dotace na VaV v oblastech ochrany životního prostředí (sucho, voda, ovzduší, odpady, příroda apod.). Podobně se pak program Doprava 2020+ zaměřuje na VaV v tématech přístupné a udržitelné dopravy, digitalizace apod. Výzvy v obou programech se očekávají už v dubnu.

Novým dotačním zdrojem je podprogram Inovace do praxe, součást národního programu The Country for the Future. V minulé výzvě bylo přes Vánoce podáno jen 16 projektů, také proto, že si s novým programem neuměli žadatelé poradit. Další výzva se očekává na podzim a bude podpořena informační kampaní. Dotace bude max. 50 % a 25 mil. Kč, a to i pro start-upy.

Zajímavé jsou také mezinárodní programy. Program SME Instrument podporuje ve dvou nezávislých fázích studie a následnou realizaci inovací s rizikovým potenciálem. Na vyspělé inovace pak přispívá program Fast Track to Innovation. Dotace na mezinárodní spolupráci firem a VaV organizací poskytuje program Inter-Eureka.

Ing. Dalibor Pituch

10.01.2020

DOTAČNÍ PŘÍLEŽITOSTI PRO FIRMY V ROCE 2020

Rok 2020 je posledním z rozpočtového období 2014–2020. Mohlo by se zdát, že dotačních příležitostí již tolik nenabídne. Nicméně jenom v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), hlavním dotačním zdroji pro podnikatele, je aktuálně proplaceno jen 22,5 % celkových prostředků a s příjemci je zasmluvněno jen necelých 50 %. Větší polovina je tedy stále k dispozici – a zájmem nejenom MPO bude co nejvíce prostředků rozdat. A to rychle. 


V oblasti dotací na výzkum, vývoj a inovace v lednu dobíhají výzvy v programech Aplikace (samotný VaV) a Inovace (zavedení výsledků VaV). Výzva Potenciálu (infrastruktura VaV) byla ukončena už v prosinci. Vyhlášení ještě jedné výzvy ve všech tří programech s alokacemi po 1 mld. Kč lze očekávat v polovině roku.

Na jaře kromě toho bude soutěžní návrhy přijímat program Trend podobný Aplikacím, avšak s výhodou zálohového proplácení dotací předem, vyšší mírou podpory pro VaV organizace a nižší administrativou. Očekávání jsou rovněž spojena s iniciativou The Country for the Future a jejím programem Inovace do praxe. Podpora se zaměřuje na vývoj a zavádění inovací produktů a postupů. První výzva končí v lednu, druhá přijde během roku.

Zajímavým programem bude i Prostředí pro život a jeho podprogram 2, který podpoří inovace v oblasti životního prostředí. Podobně se pak program Doprava 2020+ zaměří na VaV v oblasti udržitelných forem dopravy nebo program Théta na VaV energetických technologií.

Menší podpora na části inovativních aktivit firem může směřovat z mezinárodního programu SME Instrument nebo českých Proof of Concept a Inovační vouchery. Podnikatelům jsou také k dispozici různé programy zaměřené na mezinárodní spolupráci v oblasti VaV.

Oblíbeným programem zůstávají Úspory energie, které podpoří prakticky jakékoliv opatření vedoucí ke snížení spotřeby energií v podniku. Poslední výzva bude otevřena do konce dubna. Současně budou podporovány Fotovoltaické elektrárny až do 2 MWe včetně akumulace, Elektromobily, Druhotné suroviny, Odpady a některé typy Obnovitelných zdrojů. I tyto programy jsou aktuálně k dispozici s otevřenými výzvami. Dotace směřují i do sítí pro zásobování teplem.

Rozvoj podnikání je možný prostřednictvím rekonstrukce podnikatelských Nemovitostí, aktuálně v uhelných regionech a v oblasti cestovního ruchu, během roku je plánována ještě jedna výzva. Prostý nákup výrobních Technologií je možný u začínajících podnikatelů (dotace do 1 mil. Kč) nebo v souvislosti s digitalizací výroby. Podporováno je rovněž vzdělávání zaměstnanců.

Přípravy nového rozpočtového období 2021–2027 jsou v plném proudu na evropské i národní úrovni. Systém dotací sice dozná určitých změn, nicméně podpora výzkumu, vývoje a inovací, stejně jako různých energetických úspor a environmentálních opatření zůstane zachována.

Ať už připravujete jakýkoliv investiční záměr, neváhejte nás kontaktovat. Obvykle je možné zajistit dotační podporu alespoň na jeho část. Náš tým zkušených konzultantů bude připraven i celý letošní rok.

Ing. Dalibor Pituch

11.11.2019

Inovační strategie České republiky na roky 2019–2030

Inovační strategie ČR 2019–2030 byla Vládou ČR schválena už v únoru 2019 a představuje strategický rámcový plán pro vládní politiku v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Hlavními prioritami jsou posílení konkurenčního prostředí a pokročilá technologická řešení i služby založené na znalostech. Strategie má za cíl zařadit zemi mezi inovační lídry Evropy a současně mezi dvacet nejvyspělejších ekonomik světa. Tyto smělé vize jsou postaveny na bohatém potenciálu země, širokých podnikatelských dovednostech, výzkumném zázemí i bohatých průmyslových tradicích.


Součástí strategie je zavedení nové značky The Czech Republic: The Country For The Future. Národní hospodářský brand je postaven na profilu země, které jsou vlastní technologické inovace, a to na národní i mezinárodní úrovni. Na program vyhradilo Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem 6,1 miliardy korun pro období let 2020–2027.

Inovační strategie se skládá z devíti navzájem provázaných pilířů, které obsahují východiska, základní strategické cíle a nástroje vedoucí k jejich naplnění. Samozřejmostí je provázanost strategie s Národní RIS3 strategií a dalšími dokumenty, které ovlivní nastavení operačních programů v programovém období 2021–2027.

Jedním z prvních kroků bude zvýšení výdajů na podporu výzkumu a vývoje a jeho reálného propojení na oborově korespondující firemní prostředí, a to i za využití neveřejných finančních nástrojů či podporou účasti v Horizon Europe.

Pro dosažení cílů bude zaveden účinný systému polytechnického vzdělávání od základních škol, přes střední a vysoké školy, až po celoživotní vzdělávání a re-skilling. Důraz bude kladen na kreativitu, badatelské přístupy, technickou představivost nebo logické a kritické myšlení.

Další pilíř se zaměří na posílení podpory vzniku endogenních českých firem, start-ups a spin-offs prostřednictvím uceleného programu financování s národní podporou.

V Česku byla v posledních letech zavedena řada důležitých nástrojů pro digitalizaci, jen ve veřejné sféře se implementovalo více než 700 on-line řešení. Digitalizace však doposud byla chaotická, nekomfortní a nepřinesla úsporu času ani nákladů. Soubor opatření Digitalizace státu, výroby a služeb pomůže při řešení, důraz bude kladen zejména na principy Průmyslu 4.0.

EU fondy i národních prostředky budou podporovat nejperspektivnější inovační centra a výzkumné infrastruktury, ať už jsou to centra mezinárodního významu, tak centra vysoce užitečná pro českou společnost a hospodářství.

Produkční potenciál ekonomiky podporovaly investiční pobídky. Nově budou podmíněny vazbou na vysokou přidanou hodnotu produkce a na spolupráci s výzkumnou infrastrukturou. Pilíř Chytré investice přinese také vyšší investice do perspektivních odvětví jako je např. umělá inteligence, nanotechnologie, energeticky úsporná řešení atd.

Soustavně bude také posilována ochrana duševního vlastnictví – podporou systematického vzdělávání v této oblasti již od základních škol nebo podporou patentové ochrany a vymáhání práv v této oblasti. Koncepce ochrany duševního vlastnictví se promítne také do ostatních řídících dokumentů EU a ČR.

Česko buduje páteřní síť komunikací, proces ale blokují zdlouhavá řízení. Infrastruktura ani legislativa nejsou připraveny na autonomní vozidla, řešena není ani citylogistika. Pilířů zabývající se mobilitou a stavebním prostředím tak v krátkém čase přinese např. reformu stavebního práva se zásadním urychlením schvalovacího procesu.

Chytrý marketing vybuduje značku České republiky jako sebevědomého inovačního lídra. Značka bude postavena na excelenci českých výzkumných center, unikátních produktech českých firem i na špičkové vědě v pokročilejších technologiích.

Více informací nejen o samotné Inovační strategii, ale také o novinkách a aktuálním dění z oblasti inovací a digitalizace nabídne nový web Ministerstva průmyslu a obchodu na adrese https://www.countryforfuture.com/.

Ing. Jiřina Turková

01.10.2019

Poslední šance – výzkumně vývojové projekty v průmyslových podnicích!

Firmy mají právě teď poslední příležitost získat dotace pro své výzkumně vývojové (VaV) projekty. Je pro ně připraveno celkem 7 mld. Kč. Až do poloviny ledna 2020 mohou požádat o dotace na samotný VaV (program Aplikace) a na zavádění inovovaných produktů do výroby (program Inovace). Do 16. prosince 2019 lze žádat o podporu na vybavení svých VaV center novými technologiemi (program Potenciál). Jaké jsou hlavní kroky a základní předpoklady úspěšného VaV projektu?


Sestavte řešitelské konsorcium

Najděte vhodné partnery, se kterými budete na projektu spolupracovat, zejména pokud jste velký podnik (VP). Partnerem může být jiný podnik nebo výzkumná organizace. Pro partnery jsou stanoveny různé podmínky, například v programu Aplikace musí partnerský malý a střední podnik (MSP) nést minimálně 30 % rozpočtu projektu. V programu Potenciál pak MSP musí využívat 30 % strojního času pořízené VaV infrastruktury.

Zvýšení míry dotace v programu Aplikace pak přinese tzv. účinná spolupráce. Do projektu je zapojeno více subjektů, a to MSP (podíl na rozpočtu minimálně 30 %) nebo VO (dtto minimálně 10 %). K žádosti o podporu se dokládá pouze návrh smlouvy o spolupráci, která nemusí být podepsaná.

I u programu Inovace je spolupráce s výzkumnou organizací výhodou, pakliže se tato VO podílela na VaV inovovaného produktu.

Pozitivní dopad na životní prostředí

Pokud VP nedeklarují spolupráci s MSP, je téměř vždy nutné, aby jimi realizované projekty VaV měly pozitivní dopad na životní prostředí (např. snížení CO2, emisí metanu, jiných relevantních energetických ukazatelů, či úspora vody v rámci adaptace proti změně klimatu).

Stanovte si cíl a cestu projektu

Určete si s partnery směr a cíl VaV projektu. Potřebujete vybavit nebo rozšířit VaV centrum? Stanovte VaV úkoly pro novou infrastrukturu, podíl a řešená témata vašeho podniku i partnerů, specifikujte potřebné vybavení, odhadněte rozpočet a další náklady i harmonogram pořizování jednotlivých položek.

Pokud je záměrem samotný VaV nových produktů, stanovte navíc jednotlivé dílčí milníky na cestě k cíli obvykle několikaletého projektu. Rozpočet projektu bude náročnější, zahrne osobní náklady VaV pracovníků, externí expertní služby, drobný materiál a komponenty a režijní náklady, a to u hlavního žadatele i u partnerů.

Máte již nový produkt a chcete jej uvést na trh? Shromážděte všechny vstupy a zdroje, které potřebujete pro zavedení výroby nového produktu. Na významnou část z nich může přispět dotací program Inovace.

Připravte žádost o podporu

Finálním krokem je příprava samotné žádosti o podporu. Žádost se skládá z elektronického formuláře a povinných příloh. Nejdůležitější přílohou je podnikatelský záměr, ve kterém je nutné detailně popsat řešení projektu a obhájit jej před poskytovatelem podpory.

S přípravou žádosti vám rádi pomůžeme. Obraťte se na náš tým odborníků, kteří vám pomohou nastavit a připravit váš VaV projekt.

Mgr. Lucie Homoláčová