EURO FINANCE CONSULTING
 

Novinky a komentáře ze světa evropských dotací

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
10.05.2018

„Nové“ investiční pobídky: přinesou žádoucí změny?

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR rozeslalo koncem dubna do tzv. meziresortního připomínkového řízení návrh novely zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovanou legislativní úpravou by došlo k významné změně systému investičních pobídek v České republice, který je - zcela objektivně řečeno - ve své současné podobě již zastaralý a neodpovídá aktuálním požadavkům a potřebám ekonomiky. Jaké hlavní novinky si MPO pro investory připravilo?


Co se týká investičních pobídek v oblasti technologických center a center strategických služeb, návrh novely zákona počítá mj. se zachováním požadavku na tvorbu nových pracovních míst, která se však budou vztahovat již pouze na provozovnu a nikoliv na celou obchodní společnost. Nově budou umožněny i zkrácené pracovní úvazky a rovněž zaměstnávání dlouhodobě pobývajících rezidentů. Dojde také k rozšíření hmotné podpory pracovních míst a ke změnám limitů u strategických investiční akcí.

Naopak, k významnému zpřísnění podmínek má dojít v případě investičních akcí ve výrobě. Zatímco ve stávajícím systému jsou podporovány všechny druhy výrob v odvětvích zpracovatelského průmyslu, nově hodlá stát podporovat pouze odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Samo MPO zároveň přiznává, že onu „vyšší přidanou hodnotu“ ve výrobě nebylo možné jednoznačně a zcela transparentně definovat. Nové podmínky jsou nakonec založené na kombinaci 3 faktorů: úroveň mezd zaměstnanců, vzdělání zaměstnanců a počty zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Investiční pobídku tak bude moci získat pouze investor, který zajistí, že:

  1. alespoň 80 % jeho zaměstnanců v provozovně/místě realizace investiční akce bude mít sjednánu hrubou mzdu nejméně ve výši krajského průměru a
  2. alespoň 10 % zaměstnanců bude mít VŠ vzdělání nebo bude mít uzavřenou smlouvu s výzkumnou organizací nebo vysokou školou v oblasti aktivit VaV a podíl VaV pracovníků v místě realizace investiční akce bude minimálně 2 % z celkového počtu zaměstnanců.      

Zní to poněkud složitě a v praxi určitě vyvstane spousta dotazů, jak příslušné podmínky naplnit. Z našeho pohledu spatřujeme v novém systému podpory významnou mezeru. Tu vyplňují zejména podniky, které lze označit v českém průmyslovém prostředí za „tradiční“. Jedná se o firmy, které pokračují v dlouholeté tradici průmyslové výroby - často ještě z předválečného nebo poválečného období - a které představovaly a dodnes představují pilíře místních (lokálních) ekonomických a sociálních struktur.

Tyto podniky si s sebou dodnes nesou zátěž v podobě dlouhodobě podfinancovaného technologického rozvoje a pro udržení a posílení svojí konkurenceschopnosti nutně potřebují projít zásadní modernizací výroby. Často se jedná o firmy, které nesplňují definici malého a středního podniku, a na dotační podporu z fondů EU proto nedosáhnou. Nové podmínky zakotvené v návrhu novely zákona o investičních pobídkách se nám zdají být z jejich pohledu poněkud přísné. Určitě se shodneme, že smutných památek v podobě opouštěných, chátrajících brownfieldů máme u nás dost a rozhodně by neměly přibývat další.

Jednoznačně pozitivní zprávou pro investory ve zpracovatelském průmyslu z pohledu připravované novely je každopádně zrušení podmínky vzniku nových pracovních míst. Ta již opravdu neodpovídala novým technologickým trendům ve výrobě.

Celkově lze hodnotit návrh změn systému investičních pobídek jako žádoucí a nezbytný. V době plné zaměstnanosti, jakou nyní Česká republika prožívá, je potřeba zaměřit se především na posílení dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti ekonomiky založené na uplatňování nových technologiích. 

Mgr. Ladislav Kučera

03.05.2018

Aktuální stav příprav na programové období po roce 2020

Politika soudržnosti jako jedna z hlavních politik EU představuje velký díl společného rozpočtu. Finance jsou určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Již nějakou dobu probíhají na evropské i národní úrovni diskuse o podobě příštího sedmiletého programového období po roce 2020. Co zatím víme o budoucí podobě politiky soudržnosti?


Předně to, že finančních zdrojů na kohezní politiku bude méně. Zatímco stávající tzv. Víceletý finanční rámec (VFR) 2014 – 2020 předpokládá výdaje na kohezní politiku cca 371,4 mld. EUR (34 % z celkového rozpočtu), pro období 2021 – 2027 navrhuje EK celkovou částku 273 mld. EUR. Přidělené finanční alokace jednotlivým zemím budou známé do konce června, lze však očekávat tlak na prioritizaci a tematickou koncentraci využití prostředků a také na větší propojení s tzv. evropským semestrem.

Návrh VFR 2021 – 2027, který právě v těchto dnech zveřejnila EK, stanovuje 5 hlavních cílů pro oblast politiky soudržnosti:

  • Smarter Europe: podpora konkurenceschopnosti, digitální transformace, podnikání a inovací a posílení podnikatelského prostředí pro adaptaci na globalizační výzvy;
  • Greener carbon free Europe: zvýšení energetické účinnosti, nízkouhlíkové hospodářství, obnovitelné zdroje energie, ekologické technologie;
  • More  connected  Europe: regionální sítě a systémy na podporu udržitelné dopravy, inteligentní energie (smart grids), vysokorychlostní digitální sítě;
  • More social Europe: celoživotní učení, vzdělávání, sociální, zdravotní a kulturní infrastruktura;
  • Europe closer to citizens: místní iniciativy podporující socioekonomický rozvoj.

Návrh VFR 2021 – 2027 také mj. počítá s vytvořením nového fondu finančních nástrojů InvestEU s rozpočtem 15,2 mld. EUR, který by mohl generovat dalších 650 miliard EUR dodatečných investic. InvestEU má spojit stávající finanční nástroje do jediné struktury a podpořit investice do strategických oblastí, jako jsou výzkum a inovace, digitální sítě a nízkouhlíková ekonomika.

Koordinátorem příprav ČR na příští programové období je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Spolu s partnery z veřejné správy, neziskového sektoru, svazů či akademického prostředí zpracovává tzv. Národní koncepci realizace politiky soudržnosti (NKR), užší sadu cílů a priorit ESI fondů (cca 4-6 hlavních témat) včetně architektury operačních programů.

Konkrétní cíle a priority financování ČR pro období po roce 2020 ale zatím definovány nebyly. Chybí též termíny dalších prací a dokončení NKR, vše se bude odvíjet od vyjednávání na evropské úrovni. Představy EK o systému a o pravidlech fungování fondů EU po roce 2020 budou zřetelné na konci května, kdy EK zveřejní návrhy nových nařízení. 

Mgr. Ladislav Kučera

05.04.2018

Novinka v ZZVZ: Evidence skutečných majitelů

Již čtvrt roku se zadavatelé potýkají s novelizovaným ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Podle něj jsou od 1. 1. 2018 povinni zjistit údaje o skutečném majiteli přímo z evidence o skutečných majitelích. Jak zjišťování probíhá a jaké jsou zkušenosti s touto novinkou?


Rozhodující okamžik pro zadavatele k dodržování předmětného ustanovení není okamžik zahájení zadávacího řízení, ale okamžik, kdy dochází k zjišťování údajů o skutečném majiteli. Pro tyto účely umožní ministerstvo spravedlnosti zadavateli na základě žádosti dálkový přístup k údajům v této evidenci. Jakmile bude zadavateli umožněn přístup, dostane se k údajům o skutečném majiteli okamžitě.

Pokud by se však stalo, že je vybrán dodavatel dříve než vyřízená žádost zadavatele, MMR doporučuje postupovat následovně: „Ve vztahu k okamžiku odeslání oznámení o výběru dodavatele platí, že zadavatel je oprávněn oznámení o výběru dodavatele odeslat i dříve, než zjistí nebo než jsou mu poskytnuty informace a doklady o skutečných majitelích, za předpokladu, že již disponuje všemi informacemi, které jsou povinnou součásti oznámení o výběru dle 123 ZZVZ. V případě, že bude vybraný dodavatel vyloučen (z důvodu, že nebude shoda se skutečným majitelem), bude zadavatel muset oznámení o výběru dodavatele vypracovat a odeslat opakovaně.“

Vzhledem k tomu, že potvrzení skutečného majitele musí být součástí dokumentace výběrového řízení, nelze tohle ověření úplně vynechat ani jej nahradit jednodušší cestou. Pokud zadavatel není schopen zjistit informace z evidence, nemůže si výpis z evidence nahradit sám výpisem z jiného rejstříku, ale musí požádat dodavatele, aby mu tyto informace předložil sám (dle § 122/5 ZZVZ).

Do konce roku 2018 můžou komplikace spojené s dostupností informací z evidence přetrvávat. A to zejména z důvodu, že evidenční povinnost u právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku trvá až do 1. ledna 2019. Ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků mají povinnost uvést své skutečné majitele do registru dokonce až do 1. ledna 2021.

Mgr. Ing. Martina Cirbusová, Ph.D.

23.03.2018

Rok 2017 z pohledu čerpání fondů EU: je důvod k obavám?

V těchto dnech zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj - Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) další, pravidelnou čtvrtletní zprávu o implementaci Evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů v České republice. Data, která jsou použitá ve zprávě, se vztahují ke konci roku 2017. Jakého pokroku tedy Česká republika za 4 roky nového programového období 2014 – 2020 dosáhla? Daří se jí čerpat finanční prostředky z fondů EU? A který z operačních programů patří mezi premianty a kdo je naopak záškolákem?


V první řadě je potřeba konstatovat, že loňský rok byl ve znamení výrazné dynamiky zejména z pohledu tzv. „závazkování“ finančních prostředků. Zatímco na konci roku 2016 bylo v právních aktech vydaných příjemcům podpory vázáno pouze 14 % celkové (hlavní) alokace, kterou má ČR k dispozici na stávající programové období, na konci roku 2017 to byla již skoro polovina (47,1 %).

Podstatně méně příznivá je však situace z pohledu toho, kolik vynaložených prostředků si již ČR nechala z „Bruselu“ proplatit. Prostřednictvím žádostí o průběžnou platbu odeslaných Evropské komisi se jednalo v souhrnu o částku cca 65 mld. Kč, což je pouze asi 11 % z celkové alokace. Budiž nám varováním, že podobná čísla byla vykázána za stejný časový úsek i v minulém programovém období 2007-2013, které nakonec skončilo s bilancí nevyčerpané zhruba 1 mld. EUR.

S přidělováním finančních prostředků jsou zatím nejdále v Operačním programu Zaměstnanost, který na konci roku 2017 vykazoval zhruba 73 % své celkové alokace vázané v právních aktech o poskytnutí podpory. Solidní pokrok v tomto ohledu zaznamenává např. i Operační program Doprava (50,6 %), ovšem zde jsou čísla významně ovlivněna fázovanými projekty z předchozího programového období.

Na druhém konci pořadí jsou 2 programy spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), tj. Program rozvoje venkova a Operační program Rybářství, a (ne)překvapivě také Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Ten byl přitom Evropskou komisí schválen jako první z tematických operačních programů ČR pro období 2014-2020.

Co se týká pořadí z pohledu stavu finančních prostředků v proplacených žádostech o platbu, první místo patřilo Programu rozvoje venkova (33,1 % z hlavní alokace), následovanému Operačním programem Zaměstnanost a OP Doprava (díky „starým“ závazkům). Nejhůř je na tom naopak Integrovaný regionální operační program s pouhými 2,7 % finančních prostředků v proplacených žádostech o platbu. Ne příliš lichotivá vizitka pro resort, který je zároveň národním koordinátorem kohezní politiky u nás.      

Celková bilance rozhodně neslavná. A může být hůř. Jestliže až doposud bylo pomalé čerpání bez následků, s koncem roku 2018 se již neúprosně hlásí o slovo tzv. pravidlo N+3. Jednotlivé roční závazky, které se ČR nepodaří včas vyčerpat, budou ztráceny. A proto: „Musíte se víc snažit, pane správce!“

Mgr. Ladislav Kučera

12.03.2018

Výzva na sociální bydlení konečně vyhlášena!

Integrovaný regionální operační program podpoří sociální bydlení, a to částkou 2,5 mld. Kč. Příjem žádostí ve druhé výzvě poběží od 14. června do 18. září 2018. Hlavními změnami jsou způsobilost výdajů na výstavbu nových bytových jednotek a rozšíření doby udržitelnosti projektů na 20 let.


Žádat mohou obce, nestátní neziskové organizace a církve. Obce dosáhnou na 90% dotaci, ostatní subjekty dokonce na 95%. Minimální výše rozpočtu je 500 tis. Kč, maximální objem projektu je pak 15 mil. Kč, resp. 500 tis. EUR pro NNO a 300 mil. Kč pro projekty v režimu služeb obecného hospodářského zájmu.

Subjekty musí vykonávat činnost s cílovou skupinou projektu (nebo poskytované sociální služby) či aktivity sociálního začleňování. Účelem hlavní činnosti žadatele nesmí být vytváření zisku.

Program podpoří pořízení sociálního bydlení formou výstavby, nákupu, rekonstrukce bytu či adaptace nebytových prostor a pořízení nezbytného základního vybavení. Cílovými skupinami projektu musí být ekonomicky produktivní osoby bez jiného nájmu či jiné vlastní nemovitosti k bydlení, jejichž průměrný čistý měsíční příjem za předchozí rok nepřesáhl 0,6 násobek průměrné měsíční mzdy. Těmto osobám musí být po dobu udržitelnosti projektu k dispozici kvalifikovaný sociální pracovník.

Maximální výše hlavních výdajů je 29 979 Kč na 1m2 sociálního bytu. Maximální počet bytů v jednom objektu je pak 12. Nájemné sociálního bytu může být max. 57,5 Kč/m2. Nájemní smlouvu na dobu určitou mezi 1 a 2 lety s možností prodloužení je možné uzavřít pouze s osobou z cílové skupiny, která splňuje podmínky.

Přes složité podmínky je program z naší zkušenosti pro žadatele velice zajímavý. Prostor na přípravu dotačních projektů však není příliš velký a je nejvyšší čas zahájit jejich přípravu.

Ing. Simona Dorazilová

736 631 355, simona.dorazilova@eufc.cz