EURO FINANCE CONSULTING
 

Novinky a komentáře ze světa evropských dotací

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
31.10.2018

Nebojte se výzkumně vývojových projektů!

Firmy mají právě teď významnou příležitost získat dotace pro své výzkumně vývojové (VaV) projekty. Až do poloviny ledna 2019 mohou požádat o dotace na vybavení svých VaV center novými technologiemi (program Potenciál). Do 17. prosince 2018 lze žádat o podporu na samotný VaV (program Aplikace) a ještě v průběhu listopadu bude otevřená výzva na zavádění inovovaných produktů do výroby (program Inovace). Jaké jsou hlavní kroky a základní předpoklady úspěšného VaV projektu?


Sestavte řešitelské konsorcium

Najděte vhodné partnery, se kterými budete na projektu spolupracovat. U velkých podniků nad 250 zaměstnanců je to podmínka, u ostatních výhoda. Partnerem může být jiný podnik nebo výzkumná organizace. Pro partnery jsou stanoveny různé podmínky, například v programu Aplikace musí partnerský malý a střední podnik (MSP) nést minimálně 30 % rozpočtu projektu. V programu Potenciál pak MSP musí využívat 30 % strojního času pořízené VaV infrastruktury.

Zvýšení míry dotace v programu Aplikace pak přinese tzv. účinná spolupráce. Do projektu je zapojeno více subjektů, a to MSP (podíl na rozpočtu minimálně 30 %) nebo VO (dtto minimálně 10 %). K žádosti o podporu se dokládá pouze návrh smlouvy o spolupráci, která nemusí být podepsaná.

I u programu Inovace je spolupráce s výzkumnou organizací výhodou, pakliže se tato VO podílela na VaV inovovaného produktu. 

Stanovte si cíl a cestu projektu

Určete si s partnery směr a cíl VaV projektu. Potřebujete vybavit nebo rozšířit VaV centrum? Stanovte VaV úkoly pro novou infrastrukturu, podíl a řešená témata vašeho podniku i partnerů, specifikujte potřebné vybavení, odhadněte rozpočet a další náklady i harmonogram pořizování jednotlivých položek.

Pokud je záměrem samotný VaV nových produktů, stanovte navíc jednotlivé dílčí milníky na cestě k cíli obvykle několikaletého projektu. Rozpočet projektu bude náročnější, zahrne osobní náklady VaV pracovníků, externí expertní služby, drobný materiál a komponenty a režijní náklady, a to u hlavního žadatele i u partnerů.

Máte již nový produkt a chcete jej uvést na trh? Shromážděte všechny vstupy a zdroje, které potřebujete pro zavedení výroby nového produktu. Na významnou část z nich může přispět dotací program Inovace.

Připravte žádost o podporu

Posledním krokem je příprava samotné žádosti o podporu. Žádost se skládá z elektronického formuláře a povinných příloh. Nejdůležitější přílohou je podnikatelský záměr, ve kterém je nutné detailně popsat řešení projektu a obhájit jej před poskytovatelem podpory.

S přípravou žádosti vám rádi pomůžeme. Obraťte se na náš tým odborníků, kteří vám pomohou nastavit a připravit váš VaV projekt.

Mgr. Lucie Homoláčová

03.10.2018

O JAKÉ DOTACE LZE POŽÁDAT JEŠTĚ DO KONCE ROKU?

Výzkum a vývoj, úspory energií, revitalizace brownfieldů, ochrana životního prostředí nebo vzdělávání zaměstnanců. Možnosti dotací pro rozvoj podnikání jsou pestré i na konci letošního roku. Termíny pro podání žádostí se však v některých programech blíží, nastává tak nevyšší čas pro přípravu projektů.


Výzkum, vývoj a inovace jsou tématy, které byly, jsou i budou podporovány. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) má otevřeno hned několik výzev k podávání žádostí. Program Inovace podporuje uvedení inovovaných produktů na trh, výzva bude otevřena do 27. 11. 2018. Stále populárnější program Aplikace zaměřený na průmyslový výzkum a experimentální vývoj bude otevřen do 17. 12. 2018. Až do 15. 1. 2019 pak bude možné podávat projekty v programu Potenciál na založení nebo rozvoj center průmyslového výzkumu a vývoje.

Program aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje Trio se soustředí na podporu klíčových technologií jako např. mikroelektronika, biotechnologie, pokročilé materiály a technologie. Veřejná soutěž má termín na konci října.

Různorodý rozvoj podniků podporují další programy OP PIK. Program Úspory energií se zaměřuje na různá opatření včetně výměny strojů nebo obnovitelné zdroje a bude otevřen až do konce dubna 2019. Jen do 15. 1. 2019 ale bude možné podávat žádosti do programu Energeticky efektivní budovy. Samostatný program Obnovitelné zdroje energie se pak soustředí na bioplyn, vodní energii nebo biomasu. Výzva bude k dispozici do konce března 2019, stejně jako v poslední výzvě programu Úspory energie v SZT zaměřeného na sítě pro zásobování teplem. 

Oblíbený program Nemovitosti podporuje revitalizaci brownfieldů a bude otevřen do 22. 5. 2019. Výzva je však průběžná a hrozí její předčasné uzavření. V programu ICT a sdílené služby mohou firmy požádat o podporu budování a modernizace datových center nebo zřizování a provoz center sdílených služeb, žádosti budou přijímány do konce května 2019.

Environmentální témata podporuje Operační program Životní prostředí. Do začátku ledna 2019 bude možné podávat projekty na hospodaření se srážkovými vodami, zprůtočnění toků a protipovodňovou ochranu. Výzva na podporu sídelní zeleně bude ukončena až 15. 11. 2018.

Dlouhodobě jsou pak vyhlášeny výzvy na zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů i posílení biodiverzity. V Integrovaném regionálním operačním programu pak bude až do konce listopadu 2019 otevřena výzva na energetické úspory v bytových domech.

Odborné vzdělávání zaměstnanců je tématem pro program Úřadu práce POVEZ II, který je stále otevřen a umožňuje podpořit jak zaměstnance, tak OSVČ. V OP PIK pak bude až do konce května 2019 otevřena výzva programu Školicí střediska zaměřená na infrastrukturu pro vzdělávání.

Ing. Dalibor Pituch

30.08.2018

7. KOLO PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA JIŽ NA PODZIM

V Programu rozvoje venkova (PRV) je každoročně vyhlašováno jarní a podzimní kolo příjmu žádostí, každé s různými oblastmi podpory. V očekávaném 7. kole budou v 10 tematicky zaměřených oblastech podpořeny investice do zemědělských, lesnických i potravinářských podniků a projekty spolupráce, a to za téměř 3 miliardy korun. Žádosti se budou podávat prostřednictvím Portálu farmáře od 9. do 30. října 2018. Přinášíme stručný přehled aktivit a základních informací.


4.1.1 Investice do zemědělských podniků, alokace 2 mld. Kč. Investice v zemědělské výrobě vedoucí ke snížení nákladů, modernizaci nebo zlepšení jakosti vyráběných produktů mohou být podpořeny dotací až 40 %. Příjemcem může být zemědělský podnikatel, zvýhodnění jsou mladí začínající zemědělci.

4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů, alokace 550 mil. Kč. Podporu ve výši 35-45 % mohou získat zemědělské podniky a výrobci potravin či krmiv na pořízení strojů, modernizaci budov, monitorování kvality produktů nebo na uvádění produktů na trh atd. O podopatření je vysoký zájem, v předchozím kole bylo předběžně schváleno více jak 600 žádostí za 1,3 mld. Kč.

8.3.1 Zavádění preventivních opatření v lesích, 8.4.1 Obnova lesních porostů po kalamitách a 8.5.1 Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin, alokace celkem 167 mil. Kč. Subjekty hospodařící v lesích získají až 100% podporu preventivní protipovodňová a stabilizační opatření, na obnovu produkčního potenciálu lesa po přírodních katastrofách a na hromadnou ochranu melioračních a zpevňujících dřevin.

8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství, alokace 150 mil. Kč. Až o 50% podporu mohou žádat držitelé lesů na nákup technologií pro obnovu, výchovu a těžbu lesních porostů nebo údržbu a lesních cest.

16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů, alokace 70 mil. Kč. Spolupráce v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování produktů a v lesnictví jsou podporovatelné záměry. O dotaci 45–50 % může žádat uskupení min. dvou subjektů.

1.1.1 Vzdělávací akce, alokace 30 mil. Kč. Podpora ve výši 85 % je cílena na realizaci vzdělávacích v agro-environmentálně klimatické oblasti a tématu ekologické zemědělství. Příjemcem mohou být vzdělávací subjekty akreditované Ministerstvem zemědělství.

Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů (16.4.1) a při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie a v průmyslových provozech (16.6.1), alokace celkem 25 mil. Kč. Podpora spolupráce minimálně dvou subjektů pro vytváření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů, resp. na nastavení udržitelného zajišťování a využívání lokálních zdrojů biomasy. Míra podpory je až 50 %.

Ing. Jiřina Turková

02.08.2018

PŘÍPRAVY NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2021–2027 JSOU V PLNÉM PROUDU

Koncem května zveřejnila Evropská komise (EK) první návrhy legislativních opatření pro programové období 2021–2027. Následně 15. června uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) už třetí Kulatý stůl k budoucnosti kohezní politiky. Zástupci EK a MMR na něm představili chystané novinky a změny.


Předně dojde ke snížení podílu výdajů na kohezní politiku a také na společnou zemědělskou politiku, a to ve prospěch jiných témat (bezpečnost, řešení migrace, výzkum a vývoj nebo studijní výměny). Finanční alokace (národní obálka) pro ČR se sníží, v běžných cenách zřejmě o 13 % oproti současnému období 2014–2020 na 20,1 mld. EUR. V přepočtu na obyvatele však zůstává ČR stále na jednom z předních míst mezi státy EU.

K posunům dochází v územním pohledu regionální politiky. Zatímco některé regiony posílily svou hospodářskou pozici a dostaly se tak do kategorie tzv. přechodových, příp. vyspělejších regionů, naopak některé regiony zejména z jihu Evropy se propadly zpět mezi tzv. méně rozvinuté (téměř celé Řecko, jižní regiony Španělska a Itálie). V ČR spadá v tuto chvíli mezi tzv. vyspělejší regiony Hl.m. Praha a mezi přechodové regiony pak NUTS II Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod. Tento vývoj může regionálně omezit dostupnost některých typů podpory.

Nepříznivou novinkou je snížení míry podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to ze současných 85 % na 70 % pro méně vyspělé regiony, z 60 % na 55 % pro přechodové regiony a z 50 % na 40 % pro vyspělejší regiony. V případě Fondu soudržnosti klesne míra podpory z 85 % na 70 %. Toto opatření zvýší nároky na spolufinancování z národních zdrojů.

Co se týká tematického zaměření kohezní politiky po roce 2020, EK navrhuje snížení počtu cílů (nově se nazývají „cíle politiky“) ze současných jedenácti na pět. Budou se věnovat inovacím, čistým energiím, dopravní a informační infrastruktuře, sociálním tématům a integrovanému místnímu rozvoji.

Za účelem snazšího čerpání navrhuje EK větší využívání zjednodušeného vykazování nákladů a paušálních sazeb. Zjednodušené vykazování by se mohlo např. plošně týkat všech projektů s celkovými náklady do 200 tis. EUR. Obdobné zjednodušení navrhuje EK i v oblasti DPH, do 5 mil. EUR celkových způsobilých výdajů by byla DPH uznatelným výdajem a nad tuto hranici neuznatelným.

Nově již nebudou stanovena konkrétní pravidla pro investice vytvářející výnosy (tj. dojde ke zrušení článku 61 stávajícího Obecného nařízení) a tzv. velké projekty nebudou podléhat notifikaci EK. Měl by být také významně snížen počet kontrol a auditů a naopak více rozšířena zásada jediného auditu.

Na české straně nyní probíhá příprava tzv. Rámcové pozice ke zveřejněným návrhům EK, která by měla být hotova do konce července. Následně se předpokládá řada jednání mezi ČR a EK na bilaterální i multilaterální úrovni o podobě nové hození politiky po roce 2020, zatím bez konkrétního harmonogramu.

Mgr. Ladislav Kučera

13.07.2018

Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek za rok 2017

Koncem května 2018 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj Výroční zprávu o stavu veřejných zakázek za rok 2017. Vzhledem k tomu, že rok 2017 byl prvním rokem účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek, neopomnělo ministerstvo v hodnocení zdůraznit velkou podporu odborné i laické veřejnosti prostřednictvím intenzivní školící kampaně, která probíhala v průběhu celého roku. Zpráva podává informace o srovnáních statistických výstupů za uplynulé roky, ale současně upozorňuje na faktory, které tyto hodnoty ovlivňují.


Rok 2017 přinesl výrazný nárůst celkového trhu veřejných zakázek o téměř 75 mld. Kč na 559 mld. Kč. Převládajícím druhem zadávacího řízení bylo, jak po minulé roky, otevřené řízení s podílem 69 % na celkovém finančním objemu zakázek veřejných zadavatelů evidovaných v ISVZ.

Jako velice pozitivní je zdůrazněn pokles použitých JŘBU z 10 % na 5 %. JŘBU patří totiž v rámci kontrolních zjištění NKÚ nebo dozorových činností UOHS mezi jedno z nejrizikovějších řízení, zejména z důvodu jeho nezákonného využívání.

K nejzávažnějším pochybením, které zjistilo NKÚ v roce 2017, patří zejména zadávání zakázek bez otevřené hospodářské soutěže, netransparentní a bez smluvního vztahu realizované přímé nákupy a účelové dělení předmětu zakázky.

Výzvy, kterým musí čelit trh veřejných zakázek v roce 2018, jsou pak spojovány zejména s povinnou elektronizací veřejných zakázek.

Mgr. Ing. Martina Cirbusová, Ph.D.

Zdroj: http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Vyrocni-zpravy-a-souhrnne-udaje-o-verejnych-zakazk/Vyrocni-zpravy-o-stavu-verejnych-zakazek