EURO FINANCE CONSULTING
 

Novinky a komentáře ze světa evropských dotací

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
05.06.2019

TREND – NOVÁ PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE VE FIRMÁCH

Nový dotační program TREND je zaměřený na výzkum a vývoj ve firmách a jejich spolupráci s výzkumnými organizacemi. TREND je nástupcem programu TRIO a je podobný programu Aplikace. TREND je ale financován z národních zdrojů a spravuje jej TA ČR. V příštích 5 letech TREND nabídne 15 mld. Kč. Právě otevřená 1. veřejná soutěž má alokaci 2 mld. Kč, cílí na zavedené firmy se zkušenostmi s výzkumem a vývojem a to nejdůležitější: příjem návrhů projektů končí už 11. července. Míra dotace je od 25 do 70 % dle velikosti podniku, výzkumné organizace dostanou dotaci až 90 %.


Většina firem, které již v minulosti žádaly o podporu na výzkum a vývoj, zná podmínky a terminologii programu Aplikace z OP PIK. TREND nevyžaduje po velkých podnicích vytváření konsorcií s malými firmami, také nelimituje žadatele ve výzkumných aktivitách projektu a používá mírně odlišnou terminologii. 

TREND naopak pečlivěji sleduje tematické zařazení projektu. Při přípravě žádosti je potřeba vybrat vhodná témata národních i evropských priorit výzkumu v kombinaci s tématy centrální evidence projektů a také klíčovými technologiemi, tzv. KET’s. Cílem projektu může být např. prototyp, užitný vzor, poloprovoz nebo software a další.

Na co mohou firmy získat podporu? Předně na osobní náklady (včetně případných stipendií pro studenty), dále na smluvní výzkum, cestovné, ale také všechen materiál a komponenty potřebné pro práci na projektu, či nepřímé náklady v podobě nájemného a energií. Dotovat není možné investice, ale pouze odpisy používaných strojů a zařízení.

Návrh projektů se podává přes systém ISTA společně s představením projektu, marketingovou studií a ekonomickými přínosy projektu. Hodnotící kritéria tvoří z 60 % tři hlavní oblasti: technická úroveň řešení, uplatnitelnost výsledků na trhu a ekonomické přínosy projektu. Proces hodnocení má být poměrně rychlý: návrh může získat až 3 x 100 bodů + 30 bodovou tematickou bonifikaci.

Pokud u vás ve firmě ještě před začátkem léta uvažujete o projektu výzkumu a vývoje, neváhejte nás kontaktovat. S přípravou žádosti můžeme začít okamžitě – pokud nestihneme současnou výzvu, využijeme podzimní Aplikace nebo další veřejnou soutěž programu TREND v roce 2020.

Ing. Ondřej Hora

03.05.2019

Technologie – Průmysl 4.0: složitá cesta k zajímavým dotacím

Zajímavé dotace na nové technologie v malých a středních firmách přináší výzva IX programu Technologie – Průmysl 4.0. Ministerstvo průmyslu a obchodu však nastavilo laťku poměrně vysoko. Nejzásadnějším limitem pro žadatele jsou nevýrobní technologie, které musí činit alespoň dvě třetiny rozpočtu projektu. Co to je a jak je do projektu dostat?


Nevýrobní technologie zabezpečují podpůrné procesy výroby. Nejedná se ale o nevýrobní části jinak výrobních strojů, např. kostru, kapotáž nebo přívody médií. Nevýrobní technologie neprovádí změnu zpracovaného vstupu, s výrobkem nebo materiálem manipulují, měří nebo ho sledují, také mohou nevýrobní procesy zajišťovat. Dále může jít o diagnostiku, sběr a zpracování dat nebo komunikaci strojů a/nebo zaměstnanců.

Průmysl 4.0 není výhradně o automatizaci. Robotické stroje přišly s předchozí, třetí průmyslovou revolucí v 70. letech. Tématem čtvrté průmyslové revoluce je digitalizace výroby – propojení výrobních procesů, buněk i podniků. Množství získaných dat se mění na užitečné informace. Prostřednictvím digitalizace mohou firmy dosáhnout nové úrovně efektivity, možností, kapacity i kvality své výroby – tedy dlouhodobě udržitelné konkurenceschopnosti.

Dotační projekt se primárně zaměří na propojení (nových nebo stávajících) výrobních technologií (také) prostřednictvím nevýrobních technologií tak, aby byla zabezpečena autonomní obousměrná komunikace výrobního procesu. Složité? Ano, laťka je vysoko. Zjednodušeně, firma ve své výrobě buď už dosáhla určitého stupně digitalizace a rozvine ho, nebo se k tomuto stupni prostřednictvím projektu přiblíží.

Náklady na nevýrobní technologie musí být alespoň dvě třetiny rozpočtu projektu. Co lze pořídit? Inteligentní sklady včetně čteček kódů a čipů, manipulační technologie jako autonomní vozíky nebo dopravníky, stacionární podavače nebo manipulátory a robotická ramena, přípravky a kalibry pro manipulaci s objekty, čidla ve výrobě a na strojích sledující různá data, samozřejmě sítě včetně bezdrátových. A také informační systémy a software včetně algoritmů umělé inteligence.

A co zbylá třetina rozpočtu? Za tu si žadatelé mohou (ale nemusí) pořídit prakticky jakýkoliv výrobní stroj.

Složité podmínky programu Technologie – Průmysl 4.0 řadu žadatelů odradí. Podle našich zkušeností ale u většiny podniků existuje cesta k dotacím. Máme zkušenosti a nápady na řadu nevýrobních technologií i na digitalizaci výrobních procesů. Dotace z výzvy Průmysl 4.0 tak přiblížíme i vám.

Ing. Dalibor Pituch

05.04.2019

OP PIK: BĚHEM TŘÍ ČTVRTIN OBDOBÍ VYČERPÁNA JEN PĚTINA DOTACÍ

Programové období 2014-2020 je ve svých třech čtvrtinách. Čerpání Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), nejdůležitějšího dotačního nástroje pro podnikatele, ale vázne. Jaká je to zpráva pro podnikatele? Čekají na ně ještě nějaké zajímavé dotace? A co se vlastně bude dít pak, po konci období?


OP PIK měl ke konci února podle statistiky MMR v právních aktech jen 54 % z celkové alokace zhruba 105 mld. Kč. V porovnání s ostatními operačními programy je to nejhorší výsledek. Tato hodnota přitom neudává „vyčerpání“ ale pouze „zazávazkování“ – příjemci ještě musí své projekty zrealizovat a následně požádat o proplacení dotací. Ne všem se to povede.

Skutečně proplaceno je pouhých 17 % alokace OP PIK, opět nejméně ze všech OP. Zdaleka nejhorší situace je v prioritní ose (PO) 3 zaměřené na úspory energií: v právním aktu je 31 %, proplaceno je jen 9 % alokace. Největší podíl 60 % alokace v právním aktu má PO 1 orientovaná na výzkum a vývoj, nejvíce proplacených prostředků 22 % pak má PO 2 s dotacemi pro malé a střední podniky.

Proč jsou výsledky tak špatné? OP PIK zatěžují chyby MPO z počátku období. Rozdělení alokace do programů nereflektuje zájem žadatelů – někde se nedostává ani na kvalitní projekty, zatímco jinde prostředky leží. V některých programech je tolik prostředků, že ani nemohou být reálně vyčerpány – záměry na trhu prostě nejsou. A když už by byly, pak u velkých podniků, které však již mají naplněný svůj limit.

Výzvy také byly vyhlašovány pozdě a měly vysoké nároky, což některé žadatele odradilo. Statistiku nevylepšuje ani zdlouhavé hodnocení projektů – v některých výzvách to trvá i přes 14 měsíců, další měsíce zabere uzavření právního aktu. Řada z potenciálních žadatelů pak prostě raději realizuje své projekty bez dotace.

Právě v důsledku špatných výsledků OP PIK přišel v březnu o více jak 6 mld. Kč, které byly přesměrovány na jiné než podnikatelské projekty. Proběhly také částečné vnitřní realokace do lépe čerpaných programů. Situace však ale stále není řešena uspokojivě.

Co z toho plyne pro podnikatele? Současná situace a přístup MPO jim paradoxně nahrává. Podmínky výzev se zjednodušují. Pokud nemá OP PIK skončit blamáží, pak musí MPO přistoupit k dalším realokacím prostředků do zajímavých programů zaměřených například na výzkum a vývoj nebo malé a střední podniky a přerozdělit tak, co se dá. Výzvy pak OP PIK bude vyhlašovat zřejmě ještě v roce 2022.

A dál? V roce 2021 začne další sedmileté období. V něm bude mít Česko od EU asi 20 mld. EUR, o 4 mld. EUR méně než v současném období. V únoru vláda schválila strukturu nových operačních programů. MPO bude řídit nový OP Konkurenceschopnost. Na podrobnosti je brzy. Lze ale předpokládat podporu výzkumu, vývoje a inovací výrobků i procesů, dotace na energetické úspory nebo využití brownfieldů. Rozhodovat se bude už na konci letošního roku.

Ing. Dalibor Pituch

11.03.2019

Mezinárodní podpora aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z Fondů EHP a Norska – program KAPPA

Technologická agentura ČR (TA ČR) připravuje vyhlášení první veřejné soutěže v novém programu KAPPA. Program KAPPA je zaměřen na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který je financován Fondy EHP a Norska. Vyhlášení první výzvy se očekává v dubnu 2019. 


Program podporuje mezinárodní spolupráci mezi subjekty z České republiky a partnery z Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Řešitelské konsorcium musí být složené z minimálně jednoho subjektu z České republiky a jednoho partnera ze zahraničí z oblasti EHP a Norska. Ideálním modelem spolupráce je vytvoření mezinárodních konsorcia složeného z podniků (včetně malých a středních podnikatelů) a výzkumných institucí.

Cílem programu je posílit rozvoj znalostí založených na výzkumu prostřednictvím mezinárodní spolupráce v aplikovaném výzkumu, a to v oblastech, ve kterých bude shoda se zahraničním partnerem. Spolupráce přinese úspěšné zavádění výsledků výzkumu do praxe, a tím posílí konkurenceschopnost zúčastněných podniků.  

Projekty předkládané do programu KAPPA musí být realizovaný minimálně 24 měsíců. Maximální délka řešení projektu je 5 let. Všechny projekty musí být ukončeny nejpozději do 30.4.2024.

Plánované celkové výdaje programu činní 780 milionů Kč. Z toho účelové výdaje z Finančního mechanismu EHP a Norska činí cca 663 mil. Kč, které budou doplněny prostředky ze státního rozpočtu ve výši 117 mil. Kč. Předpokládána průměrná intenzita podpory na program je 80 % ze způsobilých výdajů.

Bližší informace včetně závazných podmínek první veřejné soutěže budou k dispozici na našich stránkách po jejich zveřejnění TA ČR.

Mgr. Lucie Homoláčová

07.03.2019

DIGITALIZACE VÝROBY: DNES PŘÍLEŽITOST, ZÍTRA NEZBYTNOST

Digitalizace výroby bývá spíše spojována s riziky pro společnost a pracovní trh – ohrožené profese a pracovní místa. Méně často už je uváděno její spojení s řešením nedostatku pracovních sil – firmám v Česku aktuálně chybí stovky tisíc zaměstnanců. Průmysl 4.0 založený na digitalizaci a robotizaci tak jistě má velkou perspektivu.


Česká republika je v robotizaci pracovní síly nad světovým průměrem. Na 10 000 zaměstnanců zde připadá 101 robotů, zatímco světový průměr činí 74. Roboti jsou často jakýmsi symbolem Průmyslu 4.0, je to však poněkud zavádějící.

Hlavním tématem jsou totiž aktuálně data a práce s nimi. Robotická pracoviště se využívají už více než čtyři dekády. Trendem současnosti je ale robot komunikující v reálném čase s širokou škálou měřicích zařízení, kontrolních mechanismů, informační bází objednávek nebo zásob. Digitalizace přináší podniku nové možnosti včetně navýšení výrobní kapacity a zkrácení časů výrobního cyklu.

Z našich zkušeností vyplývá, že mnohé podniky se o možnosti implementace pokročilejších technologií pod heslem Průmysl 4.0 doslechly. V některých případech se už začalo plánovat, ale v mnohých případech jde často o aktivitu prvoplánovou, tedy: „Zavádíme digitalizaci, abychom měli zavedenou digitalizaci“.

Přicházející kapitola investičního plánování často znamená zásadní změny v systému fungování firmy. Je proto nezbytné dbát především na funkčnost daného opatření. Klíčový je znatelný pokrok alespoň v jedné z následujících charakteristik výroby: Rychlost, kvalita, flexibilita, efektivita.

Trendy a možnosti v Průmyslu 4.0 se stále vyvíjí a nikdo nedokáže odhadnout jejich budoucí dopad na průmyslová odvětví. Mnohé firmy však potenciál změn využívají už nyní. Z toho, co je dnes jen jakousi možností a zajímavou příležitostí, může být časem nezbytnost.

EUFC CZ sleduje vývoj Průmyslu 4.0 již několik let. Dokážeme analyzovat specifika vašeho firemního prostředí, identifikovat úzká místa výroby a ve spolupráci s externími specialisty navrhnout optimální řešení. Silným motivačním prvkem pro firmy je také dotační podpora MPO prostřednictvím programů Technologie nebo Inovace.

S orientací v pestré škále podporovaných oblastí a spletitém systému hodnocení vám rádi pomůžeme. Pro více informací se na nás obraťte.

Ing. Adam Estefányi